V minulosti se keramické dlaždice řezaly pomocí nástrojů s ostrým hrotem. Do dlaždice se postupným přejížděním podle pravítka po obou stranách vyryla drážka a pak se odřezaná část odlomila. Jak vývoj technologií pokročil, nastoupily diamantové řezáky na sklo nebo ruční řezačky. Průlom ve vybavení a nástrojové podpoře řemesla přišel až s tenkovrstvým lepením. Dnes máme k dispozici řezačky v délce dvou či dvou a půl metru, které dokážou řezat oblouky nebo uříznout z dlaždice o délce 20 cm dvoucentimetrový proužek. Nicméně výše uvedené supernástroje jsou velmi drahé a vhodné jen pro některé profesionály.
Tip |
| Při nákupu materiálu dbejte na to, abyste kupovali dlaždičky stejné šarže. Rovněž se vyplatí počítat s rezervou materiálu 10–15 % na prořez a pro případnou výměnu. Například při pozdější rekonstrukci topení či rozvodů se dlaždice mohou rozbít a bude nutná jejich výměna. |
Ruční řezačky
Hobbymarkety nabízejí levnější ruční řezačky za cenu okolo 2 000 Kč. Jejich provoz je zdarma, výhodou je rovněž tichý a bezprašný chod. Při řezání nedochází k žádným prořezům, neboť se materiál nevybrušuje. Pro úspěšné řezání je však nutné osvojit si správný „grif“ a vynaložit větší sílu. Řezačky jsou zpravidla vybaveny přípravkem pro lámání dlažeb a obkladů. V opačném případě lze hladký lom provést podložením hrany obkladu.
