Že volbou materiálu není vyřešeno vše, jsem se zjistil až po několika letech provozu. V momentě, kdy jsem se rozhodl vybudovat místnosti v podkroví, jsem narazil na zvýšenou vlhkost v některých místech krovů. Po bližším zkoumání a konzultaci s odborníky z Tondachu bylo zjištěno, že při chybné pokládce střešní krytiny byly zcela vynechány odvětrávací prvky. Při velkém objemu nevyužitého půdního prostoru problém nedosahoval katastrofických rozměrů. Obytnou vestavbou, tedy přidáním další izolace při současném radikálním zmenšení objemu půdního prostoru, by se situace stala nesnesitelnou. Problém jsem tedy řešil pět minut po dvanácté, a jak to tak vypadá, úspěšně.
Bylo, nebylo…
Žiji ve vesnici na úpatí Bílých Karpat a kolem sebe mám několik historických objektů, u kterých stojí za povšimnutí využití větracích otvorů v různých stavbách. První zajímavostí jsou stodoly, mnohdy stojící v jednolitých řadách na okraji vesnice. Dvojice velkých protilehlých vrat zajišťovala možnost projetí koňských povozů do hospodářství, dále však umožnovala využít průvan při mlácení obilí a značně tak usnadňovala práci.
