Nejrozšířenějším způsobem přípravy teplé užitkové vody v rodinných domech jsou ohřívače vody, tzv. bojlery. Ty mohou být s přímým ohřevem (elektřina, plyn nebo kombinace obojího), nebo s výměníkem – topné médium ohříváme např. pomocí kotle a pak je teplo předáváno přes výměník do akumulační nádoby na TUV. Největší zastoupení mají v našich domácnostech bojlery elektrické.
Pokud je elektřina hlavním zdrojem energie v domácnosti, lze na elektrický ohřev vody uplatnit zvýhodněnou distribuční sazbu pro všechny domácí spotřebiče (např. pokud máte doma elektrické podlahové topení). I v případě, že topíte např. plynem, pro bojler využíváte výhodnější sazbu, což znamená, že třetinu dne (8 hodin) se bojler nahřívá přibližně za polovinu běžné ceny elektřiny.
Na materiálu záleží
Vnitřek bojlerů a akumulačních nádob musí odolat korozi i chemickému působení vody. Z toho důvodu se vnitřní nádoby bojlerů někdy smaltují nebo se používá kvalitní nerezová ocel. Např. společnost NIBE používá speciální feritickou ocel odolnou vůči napěťové korozi, což znamená, že odolává zvýšenému obsahu chloridů ve vodě. Při zpracování je také třeba vyloučit vznik trhlin v materiálu. Po svaření musí mít povrch nádoby přicházející do styku s vodou homogenní složení, čehož se dosahuje např. pasivací. Voda s extrémně vysokým obsahem chloridů totiž může způsobovat tzv. důlkovou korozi, zvláště při vysoké tvrdosti vody, kdy dochází k usazování vodního kamene. V těchto případech se nemůže kyslík přirozeně obsažený ve vodě dostat na povrch oceli a koroze může probíhat pod nánosem vodního kamene.
