Používání radiátorů (od slova radiace neboli záření) se datuje zhruba od poloviny devatenáctého století, tedy hned od vynálezu ústředního či etážového vytápění. Z technického hlediska jde o tepelný výměník, kterým proudí teplá voda z kotle.
Radiátory se vyrábějí buď jako žebrové nebo deskové, zvláštním typem jsou koupelnové žebříky. Žebrové radiátory jsou sešroubovány z litinových, hliníkových nebo ocelových žeber, které jednak zvyšují teplosměnnou plochu a navíc svým tvarem podporují proudění okolního vzduchu.
